Nebem když se blesky honí,
myslím já na lásku svou,
myslím jak ty blesky žhavé
touhou žárnou, ohnivou.
Když pak nebem hrom burácí,
zpívám já o lásce své,
zpívám jak ten mraků pěvec
písně hlučné, divoké.
A když bouře rozehnána,
mračna různo nebem jdou –
různě jdou i mé myšlénky
zmladlou lásky krajinou.