Pěvcové – věstci národa,
již v jeden postavte se šik
a v ráz udeřte v svorný tón,
boj hřmí a láje hlučí křik!
Vy, jižto v srdci stůněte
a koříte se lásce děv, –
vyrvete z písní lásky slast
a boží vlejte v ňádro hněv.
A ty, kdož bohatýrů čin
oslavit svatým zpěvem pláš,
věz, teď že bohatýrstva rek
jest v boj vehnaný národ náš.
A vy, jenž v mysli skládáte
si lidských činů velký zjev –
tož jednu scenu stavte jen
a v ní svou vlastní ceďte krev.
A když se s časem sejde čas
a dobojován bude boj,
tuť každý chystej věnce své
a k triumfu se slávy stroj.
Však bude triumf veliký
a věčný svojím pochodem, –
až věstci v čelo vykročí
a půjdou sami s národem.