Ty, jenž v tom krutém protivenství boji
ochranou vznášíš nad svým lidem ruku
a těžkou jeho posvěcuješ muku,
jež vzdechem naplnila věk už dvojí!
O svatý kníže! žehnej písni moji,
jež mladého mi srdce ve rozpuku
s tvým jmenem posvátného lidu zvuku
žal, bídu, hněvy, bolů zápas pojí.
Vždyť chudičká jak lid ten, jemuž pěje,
jak lid i ona chodí na žebrotu
a tvrdé tluče srdcí na veřeje.
O nedej, by ji vášně shnětly, boly,
ať lidu, rouhavou až zmůže rotu,
vítězným zpěvem k slávě zahlaholí.