Krásné žití hajdukovo
od Tater až do Balkánu,
panské je to živobytí
bez chaty i beze stanu.
A což také hajdukovi,
měkké lůžko pusta mívá,
a bohatý divan skála,
hezky se s ní do hvězd dívá.
Však když přijdou boje, války,
najdou jej i ve rákosí,
přinesou mu stříbra, zlata,
a pak slušně ještě prosí.
A byť byla noha bosí –
hajduk přec jen velkým pánem,
přátelí se jenom s králi,
ba i samým se sultánem.
A když přijde do tuhého –
aj, vždyť pro boj hajduk žije,
vyčistí si aspoň pušku
a svou šavli krví smyje.
Když pak trápí chvíle dlouhá –
ta hajduka neumoří,
zacinká si stříbrem, zlatem,
a již kolem radost hoří!
Hraje cigán, krčma zvučí,
kol se točí čikoszanky,
a opodál láskou hoví
oko mladičké cigánky.
Aj což je tu hajdukovi,
pohár vína nade hlavou
a po boku děvče mladé –
tak to chodí cestou pravou.
Krásné žití hajdukovo
od Tater až do Balkánu,
panské je to živobytí
bez chaty i beze stanu.