Povstanou muži v národu
a lid povedou v svatou zem,
však běda, běda věstcům těm,
nevejdem v zemi s národem.
Na pranýř vystaví jich znak
a zhnusí jmena ozdobu,
pak na stráž k hrobům postaví
jich posměch, zlost a porobu.
Však přijde doba, přijde čas,
že spadne kámen hrobový,
že stráže hrůzou otrnou
a smrt své zlomí okovy.
Pak nad hlavami občanů
se vznese v světlém oblaku
duch mužů z časův zakletí,
duch národa, – duch zázraků.