Vymřeli rodům otcové,
bez králů bloudil lidstva kmen,
nešťastný v pustých samotách,
zmrtvělý – sotva narozen.
I sešel mudrcův se dav,
a sehnal kmeny v jeden shon,
by Babel k nebi postavil
a v oblacích svůj vztýčil tron.
O bídná práce člověčí,
jež tupíš božstva zákony
a k činům jeho rovnat chceš
své nízké – lidské výkony.
Rozmetán stojí Babylon,
na hanbu tobě jeho rum,
a kmeny v svět se rozprchly
a každý svůj si staví dům.