SALOME.

Sotva již může tragičtěj věc býti skoncována, nežli když taká Salome o hlavu připraví Jana.

Byl jeden Honza – skoro Jan, bez kompromisu vždycky. Ať na vsi, nebo ve městě, ved život poustevnický.

A nechytračil, nešplhal, jen v budoucno se díval, (až z garderoby velbloudí havelok mu jen zbýval.)

Na lesní med v té době sic mu žoldy nestačily, však z kobylky přec na večer buřtíček býval milý. –

Nu, žil a snil, vše byl by dal za ideál svůj český – (pardon! chci raděj držet se biblické mluvy hezky!)

Tož také jinou postavu již na papír zde nesu: Heroda, který připlet se sem z idumejských lesů.

Človíček věru líbezný: jiskry se z očí trousí, huba jak meč, a kolem ní jak pikový král fousy.

A Sokol! – říct chci Makabej! (zas mi se pletou ta jména!) žena – toť Judit! A pravý kroj má jejich Salomena.

Byly to chvíle nadšení, pro národ zápal mladý, a Honza byl by budoval na lidech těch své hrady.

Tož nevím – nechci zaplétat Jana do věcí marných – však Honza, zdá se, utonul v Salome kukadlech žárných.

To ještě zlé by nebylo, není co na to říci! Jeť krásné, mít pro ideál vtělenou Beatrici.

Však tu jak bouře žene se světová velmoc nová, a Judskem též vlá vítězně již tóga šarlatová.

Tu Herodes se přebarvil a přes noc purpur natáh, a pacholků a trabantů měl ihned houfy v patách.

Má věstník vládní v pravici a nadmuv tvář jak dudy, tiskne své druhy bývalé Herodes, tetrarcha rudý.

A ženské – jako sfantěné frygické nosí čapky. Tak radikální! Běda však, kdo nelíbe jim tlapky!

Ó, Jene, Honzo, v poušti sníš? Teď do svědomí hřímej, a popleteným horalům to bělmo s očí snímej!

A řekni – co však? Co ty díš? Herodes se ti jen směje. Kdo poštval ženy zbujnělé, s tím zle se, brachu, děje!

Herodes – ten cpe bažanty a pivečko si loká; a zatančí-li Salome, tu jako tetřev toká.

A kdyby chtěla celý svět, jí zvůle ta je dána. – Nu, ona mnoho nežádá: zatím jen zhubila Jana.

Ó, Jene, Honzo, hrdino, co je teď po tvé práci, když srdce – chci říct, hlava tvá jí v rukou vykrvácí? – –

Ba, sotva může tragičtěj věc býti skoncována, nežli, když taká Salome o hlavu připraví Jana.