Schází ti zde, Panno svatá,
ještě píseň severu,
koleda ti schází sladká
českých zimních večerů.
Dovol, abych já ji pěla,
skromné ptáče šedivé;
vzácný purpur mučenický
nezdobí sic roucho mé,
jenom za hřích otce rudý
za rána i z večera
měla jsem jak holubička
vrkat ve zdi kláštera.
Zpěvná Češka, ptáče z hnízda
Václava a Ludmily;
teď ti také z jejich země
nese pozdrav přemilý.
Slyšíš housle, slyšíš dudy,
slyšíš naše pastoušky,
slyšíš tenké děvčat hlásky,
babičky a dědoušky?
To svou píseň Ježíškovi
poslal se mnou český kout,
poslal mne za všecky Češky
na srdce ho přivinout.