Jak v sebe by strhl mne fatálný proud!
Cítit ty vlny až kol samé hlavy.
Pomalu hloupé. Zpět nelze se hnout.
Tak blízko již hučí ničivé splavy.
Ty zrádné vlny! Tak nevinný šum!
Brzy to poblázní, brzy zas znaví.
Ty záludné vlny mne ruší z mých dum.
Je blízko již strž, ty záhubné splavy?
Vyskočit? Chytit se? Vábivý břeh
kalíšky zrosených květů mne zdraví.
Jsou blízko již splavy? Je taký již spěch?
Je nutno již vyskočit, pošlapat břeh?
Líto mi rozkvetlé trávy.