Tak rouhal jsem se kdysi vám,
jak láska jen se rouhá;
a teď se v slzách rozplývám:
Byla to zkouška pouhá.
Je zase bílá vaše běl,
slz koupel byla vřelá!
A, jak by v krev ji namáčel,
zas červeň zahořela.
Teď teprv v ryzí barvě své
a hrdy ve volném kraji
prapory bíločervené
se štítů našich ať vlají. –