Jak jste se tak sešli jen?
Ty po radostné práci, voně jarním polem,
pospícháš domů, kde jak vinný kmen
manželka čeká, a za starým stolem
jak proutky oliv dvě tvé děti –
Či ti naproti již nedočkavě letí?
Tu ti v ústret přichází ten druhý.
Nemá nic již, než ten kříž.
Nemá nikoho, než lotry za soudruhy.
Nevyhneš se? Nevidíš?
Ach, ty jediný máš ponášet
ten kříž, jímž spasen bude svět!
Šimone milý,
jak jste se tak sešli spolu?
Ty přec nejsi z jeho apoštolů,
nejsi z těch, kdož dí, že všechno opustili –
ano, vše, – a nyní také Jeho!
Ubozí! Ó nesuď stádce rozběhlého,
budouť mnozí každým dnem
až do smrti Šimonem!