Čemusi říká se, máky že zkvetly...
A náhle přijdou někdy ty deště,
opadne záhy šarlatný květ –
Z makovic holých a nezralých ještě
opium možno vyrábět.
Čemusi říká se, máky že zkvetly...
Tak už to chodí. Co možno tu svésti.
Zahořkle stáhneš nervosní ret.
V dýmky kouř hledíš, jak spřádá své zvěsti,
neb, chceš-li, ve kouř cigaret.
Čemusi říká se, máky že zkvetly...
V dýmu jsi viděl – přelud snad zraku –
břichatý čert do dýmky si cpal
dušičky samé – holátka máku –
a moc se při tom nachechtal.
Čemusi říká se, máky že zkvetly...
Co jenom as v tom opiu mají?
Vrací se v kouři květů těch sen?
Dušičky hoří? Co v dýmu se tají,
že čert jest tím tak potěšen?
– Čemusi říká se, máky že zkvetly...