A ve kraj děsem neživý
táh chumáč jiných včel.
Jak z česna pekel. – Ohnivý
sršeň do úlu sjel,
a mladých sršňů vzteklý roj
se v pustém hnízdě zlíh
a na pastvu a na výboj
již letí po snětích.
Do koše matky lípy on pad
a přissál se a pás.
V něm zašuměl jen žalný hlas,
a zmlknul strom a zvad.
A poplašná jak pochodeň
strom s chatou planul noc a den,
až chladným deštěm zhas. –
Stojí tu, stojí, lípa ohořelá,
na hrstku popela s jejího čela
jen uhýlek se střás.