KVĚTNÁ NEDĚLE

Vrby, ó vrby, shrblé a smutné, sekerou hrubou zpahýlené – míza přec v pruty mladé vám žene i z půdy té rmutné – – –

Tam dole hnízdí červ i mlok, a větev v píseň dětských slok přec píšťalku chystá. (Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Za Neděle Květné přivítat kohos s ratolestí, vítězným k nám jej průvodem vésti ta touha přec vzlétne. –

Však nikde stromek nerozpuk, proud kalný běží z prázdných luk, čím přivítat Krista? (Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Poslední všade, za první teď jste pozdraveny, vás obřad zbožně zanícený na oltář klade.

Tak řek to On, že poslední prvními budou v onom dni za příchodu Krista – – (Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Pokorné proutí, na místo palem v rukou vás nesem, v chladné své zemi přec přivítat s plesem Krista svou poutí –

Pobledne zase nadšení žár? Nejčistší vzněty se shroutí? Co vykvetlo z bláta, zas přijde v zmar? Jehnědy opadnou s užaslým hlesem?

Na popelec zbude vždycky vás pár nám dozajista – – (Kde voda dnes čista?)