Šel Pán v záři měsíčkové
do zahrady olivové,
naklonil tam svaté hlavy
do studené rosné trávy.
Čeho, Pane, potřebí Ti,
jakého tu hledáš kvítí?
Hledám, hledám v bílé noci
kvítí blahodárné moci,
pomoc duši zápasící,
lék pro srdce pukající.
Divné, Pane, hledáš kvítí –
kde v tom sadě vypučí Ti?
Roste mezi trny všemi,
nizounko při samé zemi:
Na kolena svá se vrhá,
kdo je sobě v kytku trhá.
S Tebou si ho natrháme,
jak je, Pane, nazvat máme?
V tichu nočním utajeno
zjeví se ti jeho jméno:
Změnit v skrytém vnitřním boji
za Otcovu vůli svoji.