Od Karpatské strany
nocí vítr skolí –
leží porubaný
syneček tam v poli.
Na Karpatská čela
drobný deštík padá –
ach, toho zde měla
matička tak ráda.
Ráno zase tratí
po horách se stíny –
pochopí jen Máti
slzy maminčiny.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DVĚ MATKY. (III.) · František Odvalil · Poetry Cove