Tam smí jen čistým okem svým
ledňáček modrý zříti:
jak v slunci jasem duhovým
se vážek křídla třpytí,
ve stínu houštím olšovým
pod splavem koupel svítí –
a v ní, ah, bledým, lilovým
zářením řeřich kvítí –
Jen ledňáček smí pohledět,
a paprsek jen letmý
smí vyrazit tam ze tmy
a mladých řeřich zářný květ
svým zlatým šípem postřílet –
Je krásné býti dětmi.