Zelené, růžové hedvábí kolem.
Trilky a zvonky nad prohřátým polem,
světlem a vůní natlačena
bolestných dramat luxusní scéna.
Rojením maří až sílu svou včely.
Růže by krve nacedit chtěly,
požaté louky opojná vlna
mdlobný a blažící hašiše dech
do žilek všech
vysílá, nezvratných osudů plná.
Vrbím a olšemi ukrytá řeka
bez hlesu plouží se kol – – –
Velká je rozkoš a větší je bol.
Uvadlý kalich duše kdes čeká
na jednu krůpěj, čistou a svěží – –
Schýlen již na blátě leží. – – –