Hoj, vy cáři, velcí králi,
po všem světě vládci,
dnes nakloňte ucha svého
mně dobrému rádci:
Sem pohleďte na tu říši
se vším její dvorem:
druhé věru! nenajdete
v celém světě kolem!
Přijde, na trůn posadí se
Masopust co blázen,
kdyby mu ho nenalili,
byl by vtipu prázen.
Úřednictvem jeho – sbory
Komzáka a Máši,
sotva vyjde vládní program,
už se v sálech práší.
Pokyne – a rázem ztichá
v národě ves rozpor,
tady, staří, nepomůže
nic váš trpný odpor.
Daní by mu rádi snesli,
víc než Milost ráčí,
ač po každém tučném čtvrtku
půst a psota kráčí.
Království své – aťsi tyran! –
zachová on jistě,
republik se nechať zrodí
deset v každém místě.
Z toho králům naučení
na konec já pášu:
Chcete-li si trůn udržet,
vemte k vládě Mášu!