U veřejnosť vstoupiti chtěl Jirka,
na Pegasu hráti roli velikou:
ucpať, kde je v poesii dirka,
hrdlo třeba ztratiť v boji s kritikou.
Je však Jirka básnické – br! jmeno?
Esthetik, ten ztepe každou maličkosť.
Honem budiž novým nahraženo,
jež by neslo ducha jeho velikosť.
Za měsíc už Jirka jmeno složil –
„Zvukoslav“ se v čele básně třpytilo.
Leč ach! že do jmena ducha vložil
všeho, do básně mu pranic nezbylo.