Prušáci, bunďáci,
ti jsou nyní pány,
nesmí jim poroučet
krom Viléma žádný.
Padla jim robota,
desátků nemají,
budou se jmenovat
žebráků zemany.
Modli se, Prušáčku,
modli se každý den,
že, až přijdeš z vojny,
půjdeš zas za týden.
Rozvaž si, Prušáčku,
dobrotu velikou,
že nic, krom jehlovky,
nesmíš vzít do rukou.
Ach! ta tvá svoboda
ze stříbra, ze zlata,
dává se zadarmo:
v žaláři, u kata.
V žaláři, u kata
hoří jako svíce,
slávu jí vyzvání
kanonů tisíce.