Slavná rado, prosím za to,
rač se znáti k Pražanům:
sestup v naše bujné bláto,
nevěř ševcům pohanům.
Vediž ruku zametačů
svým dozoru věhlasem,
sic nám hlava všech kartáčů
opelichá před časem.
Ať se třebas oko mračí,
„písař“ mete s nevolí:
koštětem-li víc se tlačí,
však to dlažbu neholí.