země je krásná, važme si země,
což neříkají astronomové,
že je to neobyčejný případ
v kosmické říši chorovodové.
važme si země, dokud je živá
a hostí vody, ptáky, květiny;
i když je někdy zlostná a tvrdá,
daruje také sladké hodiny.
važme si země, pomine jednou,
věčnosti není tady ani tam;
vteřiny naše jsou vše, co máme,
jsi brusič však, jenž drží drahokam.
brusiči země, važme si země,
v rukou svých máme její fasety.
nebudem hříčkou žraločích pudů
a otrokáři planety.
spojuje nás už, zástupy dělné,
v jazycích sterých hymna jediná.
jen srdcem nejnešťastnější zpívá,
hlasitě celá šestá pevnina.