Skip to content
1875–1947

zavražděný sen

Stanislav Kostka Neumann

zlatý oblak odplul v neshledanou, tmavá noc se dívá do srdce. místo hvězd jen černé slzy kanou, horké, trpké, slané ovoce.

modré auto silnicí se hnalo, leží, rozdrceno o jabloň. jabloň kvete, jaro zavolalo. bere. dává. pokorně se skloň.

v tmavé noci s jabloně to sněží, ticho duní zavražděným snem. v autu na mrtvole v krvi leží bílé květy s něžným ruměncem.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
zavražděný sen · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove