Dokud jsi mlád, ach, mlád, ach, mlád,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,
svět zkvétá sladce všemi „snad“,
jachtami, tropy, hotely,
ženami pletí všech a vnad,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.
A letí mládí, šílenec,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,
byl’s básník a byl’s milenec,
cos žili jste a viděli,
v vzpomínce sládne hořká věc,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.
Vzpomínka zlatí skutečnost,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,
i v pivnici, kdes denní host,
v maloměšťácké posteli.
Spokojen hryžeš holou kost,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.
Leč běda ti, když náhle zříš
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,
jak z mdloby když se probudíš:
den hluboce je zardělý,
a v noc ti plane Jižní kříž,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.
Snadno sis dával malý cíl,
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits,
cos, bloude, z mládí učinil?
Oči – snad pozdě – prozřely.
Pohřebních vozů zpívá kvil:
wagons-lits, wagons-lits, wagons-lits.