Letí dni mé
jako kulka nazdařbůh vypálená,
nevědoucí, kam padne.
Letí dni mé
jako pták, jejž vyštvala změna
v tmu, jež houstne a chladne.
Divý lete,
nad mou zřidlou, šednoucí hlavou,
kdy že skončíš, kde usedneš?
Divý lete,
kolikrát mi pravdu díš dravou,
krotkou kolikrát lež?
Pamatuj si,
rozsévači měňavé nejistoty,
jež hned slíbí, hned bolí,
pamatuj si,
že chci vyjít jako dub z této psoty,
plný mízy, byť holý!