Měkkého světla měsíce
rozčeřený proud
šeptaných vlnek tisíce
rozlil v každý kout.
Dvůr nestačí... A kypíce
v mříž se drou bez pout...
v těch sladkých vlnách měsíce
blankyt zdá se plout...
Chladivý blankyt večera,
kdy duše vchází do šera
v bohoslužbě vzplát...
Nad duší v rakvi smuteční
to modré světlo tiše sní,
modro, vůně, chlad...