Polibek růže hebké a rudé,
jež voní dechem a vzpomínkou
a vznítí srdce štěstím, jež hude,
tichoučkou, sladkomilostnou hrou,
polibek růže na rty mé chudé
– tvůj úsměv.
Stříbrný zvonec jako když vítá
za harmonického večera
na cestě v sad, kde šeříkem svítá
bělostný zámeček do šera,
stříbrný zvonec, který mne vítá
– tvůj úsměv.
Paprsek zlatý ve chvíli vratké,
jenž z mračen tryskl a zazpíval
poselství nové pohody sladké,
bělouše radosti řehot a cval,
paprsek zlatý pro štěstí krátké
– tvůj úsměv.
Nikoli smích, jenž pro kohokoli
bezděčně zurčí ti přes rety,
tvůj úsměv, úsměv, pro mne jenž volí,
pro mne jen něžné své zálety,
tvůj úsměv líbá, svítí i zpívá,
tvůj úsměv hladí a čary zná...
Srdce mé v ráj se okénkem dívá...
Oh, proč jen tak brzy zhasíná
– tvůj úsměv!