Skip to content
1875–1947

stříbro

Stanislav Kostka Neumann

stříbro je krásnější věc než zlato, stříbro je také krásnější slovo. mnoho-li aperitivu pro den v marnotratnosti zpěváků křehkých

v kvetoucích lipách a v starých jilmech, mnoho-li něhy, a pomyslíš-li hluku, jejž činí tučný člověk, který objevil zlato v hrdle.

stříbro je svěží jako večer, tichá hladina s plující lunou, pošetilé kruhy a vlnky kolem dívky, která se koupá.

stříbro je mluva prostých lidí, srdce na dlani, rosa v lukách, radost žebráků, básníka štěstí, korálky písní, než-li je zlomí

nevykoupený ještě život se zlatými pařáty v boji. stříbro je průzračný proud míru, veselá práce, kamarádství,

stříbro je naděje, stříbro a ocel – sluneční skvrny v pokojném lese, prstýnek od milé, pampelišky, to je tak asi vše, co nám zbylo

ze zlata, zhanobeného dravci.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
stříbro · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove