stříbrná plavuň na okně taje,
zůstává po ní krůpějí pár.
sluneční paprsek s nimi si hraje,
v páru se mění ledový čár.
dokořán otevřeme pak okna,
ve vzduchu cos je, tajemný proud;
bezový pupen pod okny mokna
nadějí buší do křehkých pout.
sterilní krása ledu a sněhu
pomine bez ovoce a stop.
pupenců pouta kolébou něhu,
vzepne se zvolna v zelený strop.
rozkvete jaro, nasadí plody
a popožene bláhovost dní –
ať co chce vzejde za nepohody,
budeme blíže ke spasení.