Skip to content
1875–1947

SLYŠÍŠ TU PÍSEŇ

Stanislav Kostka Neumann

Slyšíš tu píseň? Stín mrtvého mládí, jež nemá pokoje, kol mihl se kradí a na rtech nám zahořel, přisatých dlouze v tragické touze.

Slyšíš tu píseň? Jen to nám již zbylo, rtů šílenství, výkřik, stesk po tom, co bylo a co se nevrátí a již nevykvete ze země kleté.

Chtěli jsme chleba, byli k nám hluší. Prodejte tělo. Prodejte duši. Trochu té cudnosti, trochu té pýchy pro panské smíchy.

Zkaženo srdce, ochromeno tělo, vše udupáno, co ještě se chvělo, v hanebnou robotu nestoudně jdeme a žít jen chceme.

Slyšíš tu píseň v rtů horečném žehu, zoufalý výkřik, poslední něhu ztracených dětí, jimž pomoci není, není a není...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
SLYŠÍŠ TU PÍSEŇ · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove