Sen spících pannen opustil má luka
a bílou plachtu svinuly mé čluny
na slaných vodách poznání a hříchu.
Jsem viny pln, jak šťávy sladkých plodů,
a v horkém víně koupám svoji vášeň
ve starém hvozdě smějících se dryad.
Sen spících panen opustil má luka,
kde žhavé slunce v nahá ňadra stéká,
a v jeho dešti svoji syrinx líbám.
O Pane písně, velký Pane lásky,
já jsem jí vlíbal krásu tvého jména
a vášeň sloky tvé, když zrádně včera
sen spících pannen opustil má luka.