Sen spících panen opustil má luka
a bílou plachtu svinuly mé čluny
na slaných vodách poznání a hříchu.
Jsem viny pln jak šťávy sladkých plodů
a v horkém víně koupám svoji vášeň
ve starém hvozdě smějících se dryád.
Sen spících panen opustil má luka,
kde žhavé slunce v nahá ňadra stéká,
a v jeho dešti svoji syrinx líbám.
Ó Pane písně, velký Pane lásky,
já jsem jí vlíbal krásu tvého jména
a vášeň sloky tvé, když zrádně včera
sen spících panen opustil má luka.