je říjen, slunce zařehtalo
na našich malých horách
a zádumčivé rozesmálo
v polích i po oborách.
zatřáslo stříbrem pozdní hřívy
nad lesem, lomem, hrudou.
tu šlas a hledala jsi divy,
jež slunce plodí s půdou.
kytici letní nasbíralas
na mezích u smrčiny.
zpěv chrp a vlčích máků halas
i šepot kopretiny.
své léto našlas v horském říjnu
a k tomu hořců něhu...
dnes máme k vínu domovinu,
jež s písní vstříc jde sněhu.