Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
ty davy bědné, davy rozespalé,
v nichž není trocha síly rvát se spolu
za čest svou aspoň, když ne za vítězství?
Je dohráno... A ticho, hrozné ticho...
To tragedie byla pro arénu,
kde diváci i zatleskat jsou líni.
Proč rvem se? Proč se bijem? Pro ty davy,
jež, krvežíznivé, o nová čísla
žurnálů svádí pouliční bitky?
Jsme stále v ohni, stále poraženi,
jdem do boje juž napřed poraženi...
A davy? Hlučí na svých promenádách
a politiku žvaní v pivovaře
a fráse lapou z tribun, z parlamentu.
To abys automaty měl, ne svaly,
by, když duch zoufá, dále pracovaly. –
Ach, hochu, ticho! – – Lépe takhle bít se,
než takového vítěze jít v stopách!