Kdybych někdy snad zapomněl
pokloniti se květinám venku,
kámen polož mi, abych upadl
a celou tváří svou políbil je.
Kdybych někdy snad zapomněl
kvítí do vázy zastrčiti,
venku neroste-li, běž k zahradníkovi,
květin kytici kup mi.
Kdyby někdo snad zapomněl,
že mně mrtvému patří kvítí,
z rukou vytrhni mi dřevo, kov či perleť,
teplé růže vpleť mi mezi studené prsty.