POZDRAV

Sovětská země, buď zdráva! Nad skomírajícím světem, jenž dusí nás a všecky ostatní dělníky a dělnice,

buď zdráva, světice! Kdybychom dovedli ještě zdobiti oltáře, Tvůj oltář bychom zdobili,

kdybychom učili děti své modlitbám, jen k Tobě by se modlily, světice. Čtyřletá mučednice

na skřipci ničemné západní diplomacie, popichované zlatou chátrou měšťácké Francie, zrodivší revoluci: mordýři Kolčak, Denikin, Judenič, Wrangel,

Tvá zrádná a zbabělá emigrace, žurnalističtí lháři všech zemí v žoldu buržoazie a všickni červi tyjící z mrchy starého světa, holota, která řve: Vlast!

a myslí na trůny, kšefty a chlast, obklopili Tě nestoudnými pikli, vředy carismu, jež se provalily, zločin blokády a stíny revoluce

galejními koulemi Tvé nohy zatížily a spoutaly Tvé ruce. A přece žiješ, spanilá a svatá,

a přece vyzařuješ na všecky strany jako z keře hořícího osvobozující slovo, jako veliká monstrance zlatá, v níž bělostně se skvěje tělo vykupitelovo,

aby podáváno bylo proletariátu. Matko naše, socialistická federativní sovětská republiko, učitelko, záštito, naděje naše,

pilíři budoucnosti, jediná hvězdo na stmělém nebi, buď zdráva! Přes nechápavost filosofů, kteří zestarali,

buď svato jméno Tvé všem srdce čistého; přes nenávist těch, kteří nahrabali, řeč Tvoje vejdi v srdce lidu chudého. Přes pikle emigrace, jež Tě zaprodává,

Tvá vůle staň se, dobuď světa celého, a přes hladomor vzrůstej Tvoje moc a sláva a Rudá armáda. Sovětská země,

buď zdráva!