Politická píseň jako všecky písně
může býti krásná nebo ošklivá,
jako rudá růže z pohnojené plísně,
jako z panských luhů houba prašivá.
Sloky, verše, rýmy nejsou věci svaté,
básník v říze kněžské komický je brach.
Opěváš-li jednou sladké city vzňaté,
jindy hořce zazní zklamání a krach.
Aj své city tvrdé, mstivé, blasfemické
do svých písní můžeš směle zrýmovat.
Účel vždycky světil prostředečky lidské.
Ale nezapomeň strašně milovat!
V tom to vězí jen, jak medu trocha v květu,
barvami ni vůní nelákavého.
Nejkrásnější báseň z jedovatých tretů
méně je než výkřik pro vražděného.
Jenže vražděnými mohou být i vrazi.
Oči protři si, bys viděl skutečnost.
Mnoho všude mračen, temnoty a sazí,
jedna svítí pravda, jedna chybí ctnost.