psí nářek čeří ticho zimní noci,
v něž schoulila se zasněžená ves.
toť vše, co možno zjistit na půlnoci
dolíku, jejž až dosud míjí běs.
pak ztichne i to zvíře žalující.
však náhle zpod bučiny natrhnou
dvě rány noc; to lovec po zajíci
či srnci střelil temnosvitnou tmou.
zředěný třesk se do ticha vpil rychle.
a pak už nic, jen svatý noční klid.
až ráno v šest se z dálky šine zpychlé
vrčení busu pro dělnický lid.
toť zimní noc, jak v koutě prázdná krosna.
a zdejší den jak želvy za plotem.
když celý svět je vřava smrtonosná,
ten mír je pohlazení životem.