jaký zločinec byl by bůh,
kdyby byl;
který spravedlivý duch
válku by dovolil?
býti všemohoucí
a neobrátit zbraně,
zbraně nevinných na vinníky
štvoucí do kampaně –
míti blesky a hromy,
archandělův meč
a nesrovnati se zemí vznešené domy
kující zradu, strojící léč –
velet andělům strážným,
vševědoucí být
a nechtít ani srdcem vlažným
děťátkům s cesty granát odstranit – –
děťátkům čtyřem berberským
v maroku,
tím, s čím si hrála, zabitým
a osudem otroků,
neboť strůjci války a světa páni
jsou před granáty vždycky poschováni.
ten granát zbloudilý
čekal tam na svůj den;
aby zabily,
vyjdou z továren.
dravci se takhle ukryjí,
u vesnice měl díru;
válka zabíjí
v boji i míru.
a na světě je válka,
by ti, co mají, měli víc.
šrapnelová je dálka
mezi pracujícími a hordou pijavic.
a každý bůh se vždy paktoval
s šakaly panskými.
ten granát, jenž děťátka roztrhal,
byl možná požehnán kněžími.