Byl květen a páchlo šeříku houští
a pták pěl ve větvích, –
já vzpomínal na tvé panenské rety,
na jejich čistý smích.
A zmíraly růže v srpnovém slunci, –
já vzpomínal jsem char
na tvoje k mým kdysi přižehlé rety,
na jejich sladký žár.
A říjen byl, lípa krvavá srdce
házela větru v plen, –
já vzpomínal na tvé chvící se rety
v rozluky šedý den.
Teď zima se blíží... Nad podobenkou
v přitmělé cele dlím
a vzpomínám na tvé zamčené rety
polibkem posledním.