bučina se shůry dívá
na mokřinu luk.
takhle to být voda živá,
křišťálový palác skrývá,
bílých srdcí tluk.
štíhlá těla, žilky bledé,
křehké krásy lán.
a když večer soumrak zpřede,
k tanci nahé panny svede
pozdní letní van.
uslyšíš tu snad i píseň
plynout po vlnách;
spadne z mysli marná plíseň,
tichoučká ta sladká píseň
pozdravuje v tmách.
pozdravení krásy dětné,
příslib nových jar
roní květy pětičetné,
panen bílé tváře květné
do večerních par.