Ach, té mé ubohé duše! –
Krkavčí matka
upjaté šatky strhala cudnému děcku
a udivené
a nahé to dítě bělosti panenské
do podušek hedvábných skryla
v krvavém šeru lampy zavěsené,
v parfémech budoáru...
Těch hodin orgií! – – –
A z cudného děcka
kokota bujná se stala;
růžový příval nahého masa
dechem rozkoše stále se zmítal...
Těch hodin orgií! – – –
V budoáru zpustlém
spí smutek,
a ticho k šílení leží,
a na loži chladném
opuštěná nevěstka čeká...
Ach, té mé ubohé duše!
Kde dojmů jsou orgie horké?!