Nic nedali ti do světa.
Oh, ty to nevíš ani.
To poslední pak svět ti vzal.
Svět nemá slitování.
Nic nedali ti na cestu.
Jdi, řekli, vždyť jsi žena.
Šla’s tedy, jak jsi mohla jít.
A ztratila se žena.
Mdlý lesk tvých očí šedivých
tvůj úsměv a tvé gesto,
i slova, kterých užíváš,
jak předříkává Město,
a vůbec vše, co myslíš si,
že k životu je třeba,
to zoufale a tragicky
jen jedno volá: Chleba!
Nic nedali ti do světa.
Svět ženu vyrval z tebe.
Jdi, trp. Snad boží sluhové
tě doporučí v nebe.