Nezemru-li někde v mechu
pod slunečním paprskem
u dubiny, která šumí,
okouzlený plavým snem –
jako motýl medu lačný
když se v louce tetelí,
k smrti spitý sladkým jedem,
zemru ve tvé posteli.
Nezemru-li v lesním stínu,
v boří, které zavání,
jako srnec hyne střelen
do slabiny pod strání –
zemru s tvými ústy v ústech,
ňader hroty zraněný,
vypustím svou velkou vášeň
mezi tvými rameny.