Po jezeře táhly chladné vlny,
poprchávalo,
rum jsem malými doušky pil,
jako láhev šampaňského šumivosti plný;
všecko splývalo
v závoj na daleký cíl.
Všecko splývalo chladně
kolem horkého nitra,
minulost se zalkla na dně,
zůstalo jen zítra.
Benzínové motory bušily a páchly,
v bárce voda byla,
nohy v ní;
křehké ruce únavu mi spláchly,
když se Ochrida přiblížila
k osmé večerní.
Křehké bledé ruce města
vínem pohostily,
cukrovím;
domky z perníkového těsta,
lidé ze stínu byli,
všecko sen a dým.