Z minaretu hodža zpívá platanům
pod spálenou modří v širém žáru.
Dole na tržišti obchoduje se,
z ručky do ručky jde stříbro Škipetarů.
Ponořil jsem smysly v horký den a ruch:
tak je uschovávám před těmi, kdož trýzní,
tak je koupám, z čistých zdrojů napájím,
aby svědčily v čas budoucích mých sklizní.
A tak zapomínám, čím a proč jsem zde:
mně snem otakárci, městem těkající,
mně snem hrdličky jsou, jež se slétly v krám,
aby z pytlů kradly zlatou kukuřici.