List padá za listem,
list rudý, hnědý, žlutý,
a na chladnoucí zem
sen rozsévají krutý.
Na lukách pobledlých
tu a tam tančí divě;
na vodách stojatých
se houpou zádumčivě.
V umlklé krajině
je stále slyšíš padat,
a na tvé hladině
zní v strunách pozdních nálad.
Pak chudé ženy jdou,
když v holých stromech vane,
a rance nahrabou
té smrti malované.