lipová alej, lipová alej,
cesta do hlubin míru.
polabský větřík hroužívá prsty
v její medovou lyru.
člověk ji vsadil, země však zdvihla,
kolonádu svých snění.
kdo tudy kráčíš, hleď, zda jsi hoden,
hoden tohoto jmění.
a jsi-li dravec v člověčí kůži,
v krvežíznivé dálce,
žiješ-li v džungli představ, z nichž prýští
zločin od mzdy až k válce,
kéž by tě rázem pohltil písek
mírumilovné míle,
by o vteřinu byla zas blíže
sjednocující chvíle.
lipová alej, lipová alej.
prodloužíme ji kolem.
alejí míru spoutáme běsy
nad městem i polem.