Skip to content
1875–1947

konfese

Stanislav Kostka Neumann

vzdálen, na hony vzdálen broušených polodrahokamů vaší poesie, životem kalen, bídným životem kalen jsem slévárna u periferie.

a mincovnička. na žádné dukáty pro hrdla panen pod bílá líčka. u paty

horského vzduchu tu a tam bernou minci udělám, ale nehodím do pouličního ruchu, do zásuvky ji uschovám.

zatím co básníci o překot tisknou knihy, jak pěna v životě lehcí, nevydám mince soudobé tíhy, nemohu, nesmím, nechci.

místo orla je na nich srp a kladivo, místo hlavy můj domov. střádám si jarní osivo, já, neoblomov.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
konfese · Stanislav Kostka Neumann · Poetry Cove